Filosofie Jiu-Jitsu

Pokud jde o doktrinální zásady Jiu-jitsu, je zjištěno, že systémy některých škol spočívají na myšlenkových základech proslulé staré knihy o strategii, sepsané čínským stratégem jménem Hvang-Shihon. Základní myšlenka strategie, její hlavní zásada je vyjádřena slovy „v ústupu je síla“ nebo „duby padají, zatímco rákos se v bouři jen ohýbá“. Druhou základní knihou se stala „GO RIN NO ŠO“ - kniha pěti kruhů od Mijamoto Musaši. Tato kniha se stala biblí japonských válečníků. I dnes je neocenitelnou pomůckou studentům pravé cesty strategie „BUŠI-DO“. A právě BUŠI-DO se stalo filozofickým základem starého Jiu-jitsu. To tedy říká oficiální japonská historie o zrodu umění sebeobrany.

Principy a podstata

Lind:
Popisuje princip založení školy Ju-jitsu Yoshin ryu lékařem z Nagasaki jménem Akayama Shinobu v roce 1732 "... vynalezl pohyby podobné tři sta let starému Ju-jutsu na principu ne-odporu (jako když se větev vrby ohýbá pod tíhou sněhu, aniž by se zlomila). Tyto pohyby byly původem konceptu Jigoro Kano, který je následně použil v judu."

Fojtík:
"V povolnosti je síla", "měkké dobývá tvrdé", "bouře duby vyvrací, zatímco rákos jen ohýbá."

König:
Hlavní poučka stylu Ju-jutsu zní "ustup v zájmu vítězství" a umožňuje i podstatně méně fyzicky disponovanému jedinci zvládnout silnějšího, rychlejšího a těžšího neškoleného protivníka, jemuž v boji napomáhá jeho setrvačná síla. ... "Ustup jsi-li tlačen, přistup, jsi-li tažen". Sebeobrana, která má být funkční, musí splňovat požadavek zvítězit i slabé ženě nad stodvacetikilovým mužem. Z toho je patrno, že nemá smysl bránit se síla proti síle. ... Je velmi důležité při sebeobranných technikách uhýbat mimo osu útoku, nechat útočníka působit do prázdna a případně kinetickou energii jeho těla, popř. jeho částí, využít pro vlastní techniku.